Betlémská kaple je železobetonový skelet postavený roku 1954 architektem J. Fragnerem. Archeologický výzkum řídil dr. I. Borkovský. Projekt byl uskutečněn z podnětu Zd. Nejedlého. Kaple o rozloze 798 m2 pojme cca 3000 posluchačů. Má dobrou akustiku, a proto se zde mimo jiné pořádají koncerty.
Betlémská kaple prožila za svojí více jak 585 letou éru hezkou řádku krušných chvil a je neodmyslitelně spjata s českým národem. Troufám si dokonce říci, že kdyby jí nebylo, asi by jsme dnes nemluvili česky, ba dokonce by český národ byl menšinou v nějakém germánském státě.
Betlémská kaple byla postavena pro české kázaní v době kdy se to v Praze cizinci jen hemžilo a kdy by se člověk ani česky nedomluvil. Byla postavena na pozemku věnovaném českým kramářem Křížem. Prožila si zlatou éru kázání mistra Jana Husa. Byly zde zahajovány leckteré výpravy za husitských válek. Posléze byla kaple v 16. stol. zrekonstruována z odkazu svíčnice Alžběty Cvokové. Osobně nepovažuji za zdařilý nápad, že byla kaple zastropena křížovou klenbou a rozčleněna 15 sloupy. Pak si kaple prožila jesuitské období, kdy byla plánovitě ničena, tak jako český národ. Vrcholem bylo rozhodnutí, že kaple bude tak akorát dobrá na sklad stavebního materiálu. Zde se projevila typicky česká vlastnost, a to že umíme velice rychle zapomínat. Nikdo se proti zboření kaple nepostavil a co je ještě smutnější, že to neudělala ani Karlova universita, která byla s Betlémskou kaplí od Husa spjata. Omluvilo by je snad jenom to, že věděli, že se za 168 let obnoví.
obnovu kaple chápu jako ohlednutí se po naší minulosti a jako splnění prosby mistra Jana Husa ("byste se o Betlém dobře starali"). Myslím, že obnova Betléma je zdařilá, neb na člověka přesto, že jde o novostavbu, působí a dýchá středověkým dojmem.
jediné podstatné odlišnosti od původní kaple jsou, že kaple je podsklepená, má železobetonovou stropní konstrukci místo dřevěné, v oknech nejsou kružby a je vytápěna podlahovým topením.
Adresa